Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Zprávičky letošního léta a podzimu 2011
V srpnu jsme absolvovali soustředění PJ SZBK, které se konalo opět na Spáleništi u Přední Výtoně. Tady byl hlavní důraz kladen na zdokonalení práce s GPS během pátrání. Mj. jsme se účastnili zkoušek ZTVC, kde si Ba vymyslela falešňák, a tak jsme rychle skončili. Soustředění ukázalo dobrou připravenost ale taky dost nedostatků v nově připravené zkoušce ZTV3.
Naše následující aktivity byly poněkud utlumeny, a tak jsme se zúčastnili jen několika závodů. Jedním z nich se konal během prvního zářijového víkendu. Byl to ČP ZZP (sutinové vyhledávání) a terény byly ve Chbanech u Žatce. Vylosoval jsem 1 a to bohužel rozhodlo. Prvním psům hledání ztěžovalo naprosté bezvětří, a tak se stalo, že Bagi v prvním speciálu nenalezla osobu ve výšce. Tím bylo jasné, že zkoušku již nesplníme. Ve druhém speciálu jsme označili 1 vzorek MP a další 2 subjekty byli v jedné budově poblíž sebe. Vzhledem k tomu, že jsem do budovy nesměl, nemohl jsem sledovat, co Bagi provádí. Rozhodčí mi sdělil, že o obou nálezech ví a že se nemůže rozhodnout. Tak jsme ji nechali pracovat a náhle byl náš limit předčasně ukončen. Nebylo to ale z důvodu, že by pes nepracoval, ale proto, že si rozhodčí usmyslel zkrátit limit o 5 min. Při žádosti o vysvětlení důvodů mi bylo sděleno, že už prostě čas uplynul a hotovo. Že by se rozhodčímu zrychlovaly hodinky během 20 min. o celých 5min.? Bylo to divné, ale co. O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem se se stejným postupem setkal i u dalších psovodů. Inu praktiky, jak ovlivnit práci se stále opakují a zkokonalují.
Dalším závodem byla moje účast jako vedoucího týmu SZBK během MR IZS 2011, které se konalo v Mostě a okolí. Tradičního závodu družstev, kdy 1 psovod hledá v terénu a druhý v sutinách. Vedoucí se stará o hlášení nálezů a podporu týmu. Vzhledem k faktu, že v nočním speciálu v sutinách byla Eva K. diskvalifikována po několika minutách, zbyla noční práce jen na Jitce D.. Ač Garp běhal jak o život, podařilo se mu nají pouze 1 osobu. S velkým handicapem jsme nastupovali druhý den do bojů o "spravení reputace". Bohužel ani zde se všechno nepovedlo, a tak jsme získali celkové 10. místo. Odjíždíme i odtud se smíšenými pocity, že rozhodčí je všemocný a dokáže si pravidla vykládat po svém. 
Posledním "výletem" byl závod ČP ZZS (stopaři), který se odehrával v Zašové u Rožnova p. Radhoštěm. Bagi sice "zbloudila" během první stopy, druhou však zvládla bez problémů. Avšak odpolední výkon nestačil nahradit ztráty 1.stopy. Díky překrásnému počasí jsme si závod doplnili o výlety do blízkého okolí, takže jsme vylezli na Sv. Hostýn, Pustevny, Radhošť a taky po cestě pozdravili Radegasta. Několik postřehů je ve
fotoalbu

Zkoušky SDH a závody SZBK 05-07 2011
Během června a července jsme byli s Bagi přihlášeni na několik "prověrek zdatnosti". Především se jednalo o pokus složit 1.stupně zkoušek SDH, tedy ZSV-A (sutiny) a ZPV-A (plochy). V obou případech jsme měli poslušnost a dovednost excelentní. No ve speciálech už to bylo horší. V sutinách jsem to "zazdil" já, protože jsem přehlédl vstup do objektu (kde pochopitelně byla osoba) a plochy byly asi pro Ba příliš náročné. Oba terény byly velmi pěkné. Sutinou byla část provozu truhlárny s nepřeberným množstvím palet a dříví v jedné části a v druhé zase harampádí a starý strojový park. Na plochách byl terén uprostřed lesního skalnatého území, kde soustava balvanů a skalisek s výškou okolo 5m vytvořila velmi náročný terén pro pohyb psa i člověka. V ploše jsme dlouho nemohli nic najít a když jsem viděl, že Bagi už toho má dost, ukončil jsem práci předčasně, abych jí to ještě více neotrávil. Později jsem zjistil, že našla jednu osobu, která byla spuštěna do cca 2m prohlubně mezi balvany, ale Ba se k ní nemohla dostat. Stála nad ní a jen kňourala, což jsem ovšem neslyšel, takže jsme odcházeli bez nálezu. Tady jsme narazili na náš dlouhodobý problém, který se snažím odstranit už několik měsíců. Ba má výborný nos a nachází spolehlivě, ale značení je mizerné a zdlouhavé. V její povaze je dostat se přímo k osobě, ale když to nejde, tak buď od osoby odchází a jde hledat něco lehčího (protože ví, že tam někde je určitě někdo další) nebo začne kňourat a po dlouhé době se rozštěká. Ona je prostě mazlík a nejraději by tu osobu sama vytáhla. Shrnuto a podtrženo ani v jednom jsme prostě neuspěli. Jakmile ale bude další příležitost, zkusíme to znovu - to si piště.
Dalšími testy byly 2 závody: Pohár prezidenta SZBK (dle ZZP3) a ČP ZTV (dle ZTV2). První pořádala ZBKU a konal se na trenažéru ve Chbanech a druhý pořádala naše ZBKP a místem konání byly terény na Spáleništi.
Do prvního poháru jsme šli s tím, že chceme najít všechny živé a pokusit se identifikovat i vzorky MP. S těmi vzorky nemáme příliš zkušeností a navíc Ba raději hledá živé osoby. Poslušnosti v obou závodech byly velmi dobré (vzhledem k děsivému vedru - bodově vysoko nad 80). Ve Chbanech jsme nastoupili na speciál, kde Ba s přehledem profíka označila osobu ve výšce. Zbytek času jsme se už jen "plácali" po terénu, neboť od 1.MP odešla a u druhého jsme vůbec nebyli (výsledek jak jsem očekával
). Ve druhém, speciálu nám tedy zbývalo již najít jen 3 živé osoby. Začátek jsem zvolil proti větru na koci levé hrany trerénu. A vyplatilo se to. Po 10 sek. Ba hlásí osobu zavalenou cihlami, Po pochvale jsme přešli na přední hranu terénu a po vyslání vidím na Ba, že nachází osobu ve výšce. A začíná obvyklý tanec kolem hran budovy. Místo aby začala hned štěkat, snaží se vyšplhat po holé stěně z různých míst. Nakonec štěká a já hlásím nález. Pochvala ji nemine a postupujeme dál. Mezi tím se nám vítr otočil a začalo foukat z terénu do pravé strany. Posílám tedy Ba po pravé straně terénu s tím, že když bude osoba uvnitř, musí na pach narazit. Po pár vteřinách běhu vidím, jak to s Ba škublo a otáčí do terénu. Pobíhá kolem skruží, kde po chvíli značí osobu a já hlásím. Tady jsme si tedy splnili náš cíl (najít všechny živé) a navíc jsme obsadili 6.místo.
Ve druhém závodě jsme měli cíl stejný - najít všechny živé. Bylo rozhodnuto, že kvůli vedru budou speciály jen 20min. Nastoupili jsme tedy jako třetí v pořadí na 1. speciál. Po několika minutách Ba štěká a já hlásím 1. nález. Upřesňuji místo nálezu a jdu k Ba, když tu vidím (a nejen já, ale i rozhodčí) že Ba si to vyšlapuje ke mně. Na dotaz, kde je osoba, prostě neumím odpovědět. "Ba co se stalo, tohle neděláš?!" - divím se. Posílám Ba dál a po další chvíli štěká u osoby napříč terénem ve svahu pod stromem.Krásně u ní sedí, pochválím ji a jdeme zpět (tady asi byla chyba, měl jsem ji poslat už z toho místa). Pak posílám Ba znovu do terénu a ona nachází další osobu poblíž té 1. osoby. Vytrvale štěká a já hlásím 3. nález. Bohužel se pak dozvídám, že 3. osoba byla vlastně 1. osobou a že v prvním případě nebyla přímo u osoby, ale cca 5m od ní. (Pozn. dodatečně zjišťuji, že má Ba na zadku velkou bouli, zřejmě si poblíž 1.osoby sedla na vosu, a proto ten problém). Postupujeme do dalšího speciálu a slunce žhne. Tady vím, že už nás čeká najít "jen 2 osoby ve výšce".  Vysílám Ba do terénu a po chvilce mám jasno. Vpravo
ve vysokých stromech má nález, ale nemůže jej upřesnit. Dlouhé minuty utíkají a nakonec Ba vybíhá z porostu ven na louku. Posílám jí dál a postupuji cca 10m do terénu. Ba probíhá lesem v levé části a mizí z dohledu. Nicméně o ní vím, díky rolničce. Rozhodčí se po několika minutách dotazuje, kde že je pes. Odpovídám, že napříč terénem a po chvilce Ba přibíhá z protější strany terénu. Pochvala a posílám ji zase v pravo. Nyní už jasně dohledává osobu a po několika minutách štěká a sedí pod stromem, kde je osoba v cca 2,5m výšce. Rozhodčí oznamuje, že je to špatně a dožaduje se ukázat osobu. vracím se tedy ke stromům a ukazuji strom, kde sedí osoba. Rozhodčí se velmi diví. Chválím Ba a posílám ji do lesa v levé části. Času máme už hodně málo, tak se snažím i přidat do kroku a alespoň nechat v rychlosti prohledat Bagi část terénu. Rozhodčí mě upozorňuje, že opět neví, kde je pes a že nám zbývá cca 1min. do konce. Po oznámení konce limitu se snažím získat ještě pár vteřinek, protože tuším, že Ba něco dohledává. Bohužel příkaz je jasný a musím Ba zavolat. (Pozn. dodatečně se dozvídám, že Ba skutečně osobu měla a chybělo jen pár vteřinek, aby ji v klidu označila. Bohužel jsem ji musel odvolat.).
Pozn. k 1. nálezu: Dodatečně se dozvídám, že figurant na 1.a 2. psa byl umístěn ve stromech, kde Ba měla velký problém na začátku.Tzn, že tam seděl cca 40min. Poté byl vyměněn za jiného figuranta, který byl posazen na strom o cca 15 m dál, než byl 1.figurant. 2. figurant byl umístěn na strom cca 5min před naším začátkem (nikoli alespoň 15min, dle ZŘ). Je jasné, že po tak krátké době nestačí pach 2. osoby překrýt pach 1.figuranta, navíc jsou-li oba v porostu vysokých jehličnanů s dlouhými větvemi, kde se pach drží velmi dlouho. Takovouto metodickou chybu by rozhodčí neměl udělat. Ale stalo se. Daleko víc mě však mrzí hodnocení naší práce. Bagi vlastně správně vyhodnotila zbytkový pach v 1. části terénu (tedy po 1.figurantovi) nic nehlásila a odešla. V případě 2. figuranta, jsme byli již posunuti o těch cca 10m v terénu. A že to celé nevyhodnotila najednou? Škoda je taky toho, že rozhodčí zapomene, kde ty figuranty vlastně má a diví se při jejich objevení. To mohla taky štěkat před těmi stromy a hlásit "tady někde je osoba na stromě"  a nemusela to dohledávat přesně. Taky by to asi stačilo.
Celkově jsme obsadili 9.místo a nakonec: Byli jsme jedni z pouhých 4 týmů, kteří skutečně poctivě našli vůbec nějakou osobu ve výšce.
I tak díky Bagi za práci. Máme stále co dělat.

ICH 2011 a motýlí dům
V jarním termínu závodů a zkoušek jsme měli naplánováno s Bagi (resp. já plánoval a Ba se těšila) účastnit se InterCup Humanity, závodu dle zkoušek IPOR. Stejně jako vloni jsme se přihlásili mezi specialisty stopaře, s cílem potvrdit výkonnost a obhájit zkoušku RH-FB. Chtěl jsem se účastnit i kategorie plochařů, ale vzhledem k tomu, že dle zkuš. řádu IRO nesmím skládat 2 různé zkoušky v jednom dni, bylo vybráno. Termínem a prostorem byla pověřena ZBK Karlovarského kraje, a tak jsme se sešli v neděli 8.5.2011 na cvičáku ve Staré Roli. My s Bagi jsme dorazili v sobotu v podvečer. Odpoledne jsme se ještě zajeli podívat na vzácné tropické motýly, které chovají v
Motýlím domě  v Žírovicích u Fr. Lázní. Budete-li mít někdy cestu, vřele doporučuji.
Vlastní závod začínal v neděli v 9 hod. losováním stop. My "získali" 4. pořadí z 5, tzn. nástup někdy ve 12:30. Nezbylo, než odpočívat a v přesný čas se zahlásit u rozhodčího, kterým byl p. V. Babička. Stopa vedla pastvinou s cca 20cm vysokým porostem s pampeliškami a směskou ke krmení. Díky Bagi jsme našli všechny předměty a následně i vyštěkala uloženou osobu na konci. Bodově to není nic moc. Bagi není a nikdy nebude žádným stopařským specialistou. Stopu bereme jako vhodný doplněk k ostatním kategoriím záchranařiny. Na stopě neustále revíruje a téměř každý lom několikrát ověřuje. I když v tréninku jsem spokojený, ale na závodě/zkoušce to je zase něco jinýho. Téměř před koncem stopy jsme v ostrém lomu křižovali již poněkolikáté polní cestu. Zbývalo již jen cca 15m k ležící osobě a vítr foukal z levé strany. Bagi osobu asi nepostřehla a hned za cestou začala hledat lom. TO SNAD NÉ???. "Bagi zbývá jen pár krůčků, to musíme dojít!!! Soustřeď se!" Pot mi tekl proudem po zádech. Ale chytla se a úspěšně jsme i označili osobu, která už snad i začala chrápat. Nicméně jsme byli jedni z mála, kdo nástrahy zvládli, a tak po poslušnostech a dovednostech jsme získali 2. místo. Úžasný výsledek a Bagi DÍKY!!!
Pár záběrů je
zde
.

poznávací výlet Průhonice - duben 2011
Vzhledem k tomu, že bylo dlouhodobě výborné počasí, tak příroda dělá jen divy. Proto jsme se rozhodli, že navštívíme dendrologickou zahradu v Průhonicích u Prahy. Probíhá tu právě výstava tulipánů, a tak se nestačím dívat vlevo a vpravo. Přiznám se, že jsem netušil, jaké rozmarné tvary a barvy existují. I když jich tady je jen "pár druhů", nicméně jsme byli ubezpečeni, že tu mají jen několik vzorků. Od tulipánů je jen pár kroků k dalším krásám parku, a i když jsme tu ztrávili cca 4 hodiny, prošli jsme jen menší část areálu. Návštěvu mohu jen doporučit, a to v jakémkoli období. Vždy je tu něco k
vidění.

duben 2011
Dlouho jsme se neozývali. Letošní rok začal opravdu dlouhou zimou, a tak jsme vlastně jen posilovali a občas se zúčastnili nějakého tréninku. Na Endy je už vidět, že jí čas ubírá sil. Občas popoběhne za tenisákem, ale je už vidět, že si raději počká, až se balon zastaví, a pak k němu dojde. Na cvičáku velmi zlehka "prosvištíme" nějaké překážky (kromě skoků) a odkládačky. Obdivuji její snahu se mi zavděčit´, ale pak mi je jí hrozně líto, když večer nebo druhý den se má zvednout a rozejít se. Čas prostě běží dál. Snad nám ještě bude nějaký ten rok dělat společnost.
Zato Bagi je jak z divokých vajec. Lítá, skáče a stále kňourá, aby se s ní něco dělalo. Jakmile slezl sníh, začali jsme stopovat a občas to proložíme nějakým tréninkem ploch a sutin. Letošní rok bychom chtěli potvrdit naši výkonnost obhajobou všech zkoušek. Tak máme co dělat.
Bohužel však musíme řešit i rodinné záležitost, a tak více než jindy se holt musím zapojit do zahradnických a stavebních prací na chatě. Takže víkendy jsou dost zaplněny. Nicméně i tak musím s Ba trénovat, takže si to umíte asi představit. Našlápnout stopu, makat na chatě (zahradě), zvednout stopu, makat, šlápnout stopu, makat, zvednout stopu... A máte večer. Pravda, jsou tam drobné chvilky odpočinku. A právě ty využívám, abych se rozhlédl po té přírodě. A věřte, je na co se koukat ....
zde.

5.- 6. 11. 2010
Asi máme fakt dobrou sezónu. I když výsledky nejsou bůhvíjak špičkové, přesto jsme dostali důvěru a byli jsme s Bagi nominováni na atesty IRO. Akce probíhala na předměstí Vídně v Neustadtu, kde rakouští záchranáři mají vybudován obrovský tréninkový trenažér s různými druhy sutiništ a situací. Na celkové rozloze cca 500x600m mají v součastnosti imitace cca 30 pracovišť. Celý atest se skládá za tým (psovod a pes) a je sestaven ze 7 náročných nasazení v různých terénech a prověrce ze znalostí INSARAG, zdravovědy člověka a psa. Teoretická cvičení provádějí celé týmy (3 psovodi a psy) dohromady. Atest je proložen nočním 10km pochodem se psem, po kterém následuje okamžité praktické nassazení. Ihned při úvodním "brífinku" bylo řečeno, že není důležitá taktika, ale počty nalezených osob. Podle propozic má být celkem 14 osob v různém rozložení. Nikdy nevíme, kolik osob je kdy pohřešováno. Kdo splní alespoň 70%, získává atest. Po postavení stanů, zajištění lehké večeře, jdeme ve čtvrtek spát. V pátek ráno v 6:30 vše začíná. My dopoledne splňujeme testy INSARAG, pak slaňování s přímým označením, následují 2 praktická nasazení, kde jsme (alespoň já) ohlásil celkem 4 osoby. Naštěstí můžeme do všech terénů se psem, takže volím taktiku průzkumu sutiniště proti větru a snažím se systematicky prohledávat vše. Odpoledne ještě zvádáme i zdravovědu psů a pak už čekáme na večer - pochod. V cca 21 hod vyrážíme s Ba a Jitkou Dědinovou s Garpem. Díky tomu, že Bagi "pěkně voní" byl záměr jasný. Bagi vpředu, já za ní vlaji a k nám přilepený Garp, který potáhne Jitku. Taky si na to vzala crosový postroj. No skutečnost byla taková, že Ba byla sice vpředu, já taky za ní, ale Garp na nás prděl z vysoka, takže za námi byla Jitka a pak Garp. Různé pachy a pak vodní kanál, to byla katastrofa, a tak jsme s Ba vždy po cca 500m čekali na Garpa s Jitkou. Svižným tempem jsme dorazili zpět do tábora, naštěstí jsme měli ušetřený čas 30min., tak se Jitka převlékla do suchého. Následoval noční průzkum 2 terénů. Do jednoho (spíš plocha než suť) jsme jako psovodi nesměli, a tak vše bylo výhradně na psovi. V obou terénech jsme ohlásili po 2 nálezech, takže celkem už máme 8 osob. Sobotní probuzení bylo trochu zkaleno, tím, že jsem zjistil, že Bagi "konečně" začala hárat. V létě jsem ji nasadil hormony pro oddálení (kvůli MS FCI). Garp i Špek měli opravdu plnou hlavu Bagety. Dopoledne jsme absolvovali ještě zkoušku ze zdravovědy člověka a po poledni následovaly 3 po sobě jdoucí průzkumy terénů. V prvním jsme ohlásili 3 nálezy, i když bylo znát, že nejsou v plné pohodě okud jde o značení. Ve druhém terénu se projevila únava a nechuť k práci. Bagi do trerénu vůbec nechtěla jít. Pobíhala okolo, jako by se bála tam vkročit. Vůbec jsem ji nepoznával, a tak jsem práci předčasně ukončil pro nezájem psa. Tím jsme získali cca 10 min. na odpočinek a hru. Bagi to velmi pomohlo a povzbudilo. V posledním nasazení jsme prohledávali opět proti větru. Z totoho pohledu byly však osoby ukryté na konci terénu (to jsem však nevěděl), jedna ležela v trubce v kanálu a druhá byla v dalším kanálu pod paletami. Obě byli od sebe cca 7m a na paletách dost dlouho postávali rozhodčí a pomocníci. Když jsem viděl Ba, jak to s ní cuklo při průchodu kolem nich, požádal jsem všechny, aby odešli. Pak tam znovu pustil Ba a přesvědčivě označila osobu. Práci jsme opět ukončili předčasně, neboť už nebylo, co prohledávat.
CELKEM JSME OHLÁSILI 13 OSOB. Přesto jsme certifikát atestu nedostali. Na závěrečném hodnocení nám byla vytčena "chybějící taktika" a špatný pohyb psa po sutinách (netušil jsem, že se hodnotí i umělecký dojem).
Co dodat na závěr? Jak je vidět, pravidla se dají různě ohýbat, ale na to jsme už zvyklí i z našeho prostředí. Já jsem s prací Bagi velmi spokojen, našla 13 z 15 osob a kromě jediného výpadku, bylo vše prohledáno. Pravdou je, že jsem ji v sobotu trochu pomohl do panelů, aby nemusela skákat, ale vzhledem k tomu, v jakém stavu byla, pomohl by asi každý. 

23.10. 2010
Stejně jako vloni, i letos jsme přijali výzvu Anči (mámy Bagi), abychom přijeli k nim na BohemiaCup podle RH-FLB. Loňský svah prověřil naše fyzické schopnosti dokonale. Očekávali jsme, že letošní výběr terénů bude ještě náročnější. Vzhledem k tomu, že většina organizátorů byla zainteresována do posledních chvil na praktickém nasazení v Hrádku n. Nisou, nezbyl jim moc čas na přípravu terénu. Tak ráno, když probíhali poslušnosti (39b.) a dovednosti (44b.), ještě někteří dolaďovali vymezení terénu. Na vlastní speciál jsme se dostali v cca 14 hod. Prakticky se jednalo o stejný úsek jako vloni, jen s mírnými obměnami. Prostě vlevo sráz 30°dolů a vpravo 30°nahoru. Vysílám Bagi a po několika chvílích hlásí osobu na pravém horním rohu v balvanech. Škrábu se za ní a vracíme se zpět na osu. Vysílám Bagi  a vydýchávám se. Ba ještě s lehkostí vyráží, já již těžce odcházím.Po chvíli značí cca 50 m přede mnou opět vpravo další osobu. Opět vyrážím do kopce, prodírám se houštím a nacházím Ba u osoby. Chválím a suneme se dolu na osu. Ba opět vyráží a já jsem všem pro smích. "Co tak funíš???" - slyším za sebou a přemýšlím, pro koho je ten závod vlastně určen. Hlídám si čas a po cca 20 min. dorážíme na konec terénu. Tady slyším vlevo cca 30m dole, jak se BA nemůže nadechnout, aby zaštěkala. Prostě potřebuje daleko víc času (jako já) na zklidnění. Tak 3. osobu neoznačuje a nám končí limit. Dodatečně se pak dozvídám, že jsme měli 4. osobu rovněž v balvanech vpravo na začátku, poblíž 1. osoby. Unaveni odpočíváme v klubovně ZBKLib, kde probíhá vyhlášení. Zjišřuji, že jsme na předposledním 7.místě ihned na Ančou (má jen o 3 body lepší speciál). Večer odjíždíme, neboť nás druhý den čeká pátrání.

16.10. 2010
Tak jsme se přihlásili na stopaře, tedy na BohemiaCup podle RH-FB. Závod se odehrával na rozlehlých pastvinách a loukách olomouckého kraje v těsném okolí Rýmařova. Poslušnosti a dovednosti proběhly na cvičáku KK Rýmařov. Zvládli jsme je na "1" - dovednost 48b.(nejlepší ze všech!) a poslušnost 41b. Dlouho se nám tak nedařilo. Stopu jsme si vylosovali jako 3., takže jsme nastupovali téměř v poledne. Když jsme přijeli na uvedené místo, oko zajásalo. Nikde žádné pole, ornice nebo nějaká jiná záludnost, které se Bagi chce vyhýbat. Prostě krásná pastvinka - to se ti bude hezky stopovat Bagíšku.
Byli jsme nasazeni. No čím víc se člověk těší, tím dřív asi i skončí. Bagi si našla ve vymezeném čtverci jinou stopu a přesvědčivě po ní vyrazila. Po pár krocích jsme byli "odpískáni". Smůla se nám letos lepí na paty. Po dohodě s rozhodčím jsem cvičně Ba nasadil na stopu skutečnou a ona spolehlivě začala pracovat. Našli jsme všechny předměty, překonali i nástrahy v podobě dvou bažin (hlavně, že kluci říkali, že MY tam máme určitě sucho). Na jednom lomu měla hodně práce, ale i to překonala. Takže výslednych 3 b. za stopu nás, odsunulo na předposlední 5. místo.
Vzhledem k tomu, že jsme jeli takovou dálku, udělali jsme si s mojí Mílou a Endy několik výletů po okolí. Mohu jen doporučit návštěvu Renešovského vodopádu a stejně tak i obec Velké Losiny se zámkem a původní papírnou na ruční papír. Pár záběrů najdete ve fotogalerii.

4.9. 2010
Letos poprvé jsem se nechal přemluvit (asi i díky domácímu prostředí) k účasti na ČP ZZP, který se pořádá dle zkoušky ZZP3. Vzhledem k tomu, že naše práce s kadavery není úplně ujasněná a 100% (Ba hlásí pasivně hrabáním), tak jsem si říkal, že když na ní uvidím v terénu, máme šanci na složení zkoušky. Rozhodně jsme si neplánovali, že bychom zasáhli do vyššího pořadí. V prvním terénu Ba začala něco "nejasně" hlásit po cca 3 minutách. Nechtěl jsem ji "rušit okouněním", tak ji značení trvalo dost dlouho - hlášena živá osoba. V dalším postupu hlásila zcela zřetelně štěkotem osobu uvnitř objektu. Zase jsem se tam nešel podívat. Pak nastal "tanec", který trval několik minut, protože osoba ve výšce ji dala hodně zabrat. A díky i tomu, že tento úkryt byl i v blízksti předchozího, měla tendenci přecházet k předešlé osobě (tam to bylo lehčí, co?!). Při hodnocení nám bylo oznámeno, že obě předchozí osoby byly kadavery a že je škoda, že Ba nevěřím. Koho by napadlo, že bude hlásit vzorky štěkáním, když někoik dní předtím ani neštěkla!!! To jsou ale změny.
V druhém terénu jsme bezpečně ohlásili spodní osobu a ve sklepě začal další "tanec" kolem úkrytu. Tam jsem už nevydržel a nahlásil osobu - FALEŠ!!! Jak jsem pak zjistil, osoba byla sice nedaleko, ale za zdí a cca 6m daleko. Prostě jsem ji nedal čas na vyhodnocení. Jsem to ale ... už po kolikáté!!! V poslušnostech jsme podali standardní výkon 82b.

19.-22.8. 2010
Ani mě nenapadlo, že by se tak brzo usmálo na nás štěstí. Byl jsem osloven, zda bych s Bagetou nebyl ochoten reprezentovat SZBK na MS FCI 2010 družstev záchranných týmů. Je to závod pro 3-členná družstva s vedoucím, kde v jednotlivých disciplínách nastupují všichni psovodi. Takže všichni projdou poslušností, stopami, sutinami a plošným pátráním. Rozhoduje nasazení a souhra v družstvu. Takové byly původní propozice. Avšak několik dní před vlastním závodem se dozvídáme, že pro malou účast v této kategorii byly propozice MS změněny, a že se budou provádět pouze specializované kategorie plochařů a sutinářů. Byli jsme tedy začleněni do družstva plochařů spolu s Katkou Staňkovou (ZBKHK) a Mílou Čeňkem (ZBKU). Vedoucím byla stanovena Jitka Dědinová (ZBKP). Vlastní MS se konalo v Bergamo (Itálie), a tak jsme 18.8. vyrazili po vlastní ose směrem ke Stadio di Nembro, kde probíhalo přihlášení, administrace, důkladné prohlídky, poslušnosti a zahájení a vyhlášení výsledků. Celé MS probíhalo ve velkých zmatcích a neustálém nejasném výkladu pravidel a úprav výsledků. Navíc jsme zjistili, že česká výprava byla prakticky jediná, kdo měl jen po jednom družstvu v každé kategorii (a navíc stopařskou kategorii jsme neobsadili VŮBEC!!!). Mírné rozladění bylo korunováno tím, že jsme zjistili, že výsledky (alespoň v plošném vyhledávání) se nevytváří "v terénu", ale zcela jinak. No alespoň jsme se zúčastnili. Terén pro náš speciál byl v řídkém borovicovém háji s několika (slovy cca 6) křovinami různých velikostí a řadou několika balvanů. Osa postupu se různě klikatila terénem a tím pádem se šíře terénu pohybovala od cca 60m až do místy 120m. Délka terénu byla 600m. Taktiku prohledávání jsme stanovili tak, že Katka se svou hodně rychlou čubou proběhne terén na konec s "hrubým" prohledáním a my s Čendou budeme probírat terén podrobně po jednotlivých částech. Katčina Frisbee hned na začátku našla osobu a po chvíli další na samém konci terénu. Bohužel ani Bageta ani Čendův Kvído nenašli poslední osobu, která byla v jednom ze křoví. Jak jsme později zjistili, uvedený porost byl na hranici terénu, osoba do něj přistoupila vnějškem a díky tomu, že v tom křoví byla díra, kam se osoba schovala, neměli psi prakticky žádnou šanci. Navíc nám opět (už POKOLIKÁTÉ!!!) chybě jakýkolik vánek. To nás však neomlouvá. Prostě jsme "prokoučovali" jednu osobu, a ať si výsledky ostatní družstva získala, jak chtěla, byla to chyba. Při poslušnostech (pozn autora: na atletickém stadionu bylo 36°C ve stínu a my nastupovali ve 14 hod.!!!) si chtěla Frisbee zase jen hrát, a tak neustále poskakovala kolem Katky. Asi byla jediná, komu to vedro dělalo dobře. Bagi si však taky vybrala svoji část, když odmítala při distancích běžet ke středovému kuželu. Sada pokynů ji tam však dotlačila a pak už vše proběhlo bez problémů. Nicméně celkové součty stačili jen na 7. místo, a kdyby se posuzovalo opravdu podle zkušebního řádu, tak byli místní Italové při nesplnění limitu v poslušnostech, nehodnoceni vůbec. Ale místní pravidla platí. Díky tedy všem "spoluhráčům" za pěkný zážitek. Jo a jak je naším zvykem, tak si vždy "něco" z ciziny přivezem. Nejinak tomu bylo i teď, kdy Ba měla v neděli od noci velký průjem, takže díky špatnému stavu jsme se nezůčastnili ani závěrečného vyhlašování, neboť další 2 hodiny stání na ploše stadionu by z Ba udělalo opravdu už jen trosku. Včasné nasazení antibiotik zastavilo nepříznivý vývoj, a tak už během cesty domu se stav Ba zklidnil. Doma jsme dobrali antibiotika a doléčili "cestovní horečku".
Několik vzpomínkových ve fotogalerii.

8.-15.8. 2010
Už na jaře jsme se přihlásili na soustředění členů a čekatelů PJ SZBK. To bylo naplánováno na uvedený termín na Spáleništi. Během týdne, který byl vyčleněn na výcvik v různých směrech (kadavery, záchrana tonoucích, topografie, přežití v terénu, zkoušky "C", atd.) se program, vzhledem k probíhající přípravě členů reprezentace pro MS FCU družstev 2010, neustále upravoval. My jsme si určovali, kdy potřebujeme trénovat a co a kolik (a jaké) pomocníky k tomu "zabíráme". Vedoucí soustředění "měl opravdu radost". Kromě vlastního výcviku jsme byli podrobeni psychologickým testům PČR, které měli prokázat vhodnost zařazení do PJ. Pro nás s Bagi bylo zajímavé pokusit se složit zkoušku ZZPC. Přesto, že jsme měli velmi rychle provedeny oba speciály, značení bylo "slabé" bez štěkání a navíc Ba od jednoho nálezu odcházela v okamžiku hlášení, dostali jsme minimum bodů. A tak jsme sice zkoušku složili, ale tak odřené uši jsme ještě nikdy neměli. Kromě toho jsme si splnili i další cíl a to secvik s dalšími členy družstva pro MS FCI.
Pár záběrů ze soustředění ve fotogalerii.

9.-10.7. 2010
Rádi bychom "zasekli drábky" na vyšších soutěžích a hlavně si ověřili, zda jsme kounkurence schopni. Tak jsme to po roce zase zkusili se přihlásit na ČP ZTV, který pořádá ZBK HK. Velmi náročná soutěž, kdy je důležité, zda alespoň trochu fouká vítr, jinak se pes "uběhá k smrti". Pořadatel se velmi dobře zhostil nepřízně počasí - vedro až k zalknutí. Poslušnosti proběhly ještě v pátek večer, následovaly noční speciální práce v terénech. Speciály běžely 2 souběžně a my jsme našli jako jediní s Bagetou 2 osoby. Na protějším speciálu měli 3 osoby jen 3 psovodi (celkem bylo 13 týmů). Konec speciálů byl ve 2:30. Abychom se opět vyhnuli vedru a byly ještě srovnatelné podmínky pro všechny, začátek denních speciálů byl stanoven na 5. hodinu ranní. Ani si nepamatuji, jestli jsme vůbec spali. Jako první na našem speciálu nastoupila V. Smějová (ZBKMS), která se vrátila během 10 min. s úsměvem ve tváři a suveréním hlášením, že mají všechny 2 osoby. Cože?! To znamená, že jsme v noci "někde prošustrovali" s Ba 1 osobu. Ale kde? Jsem si jist, že Ba byla všude a dost podrobně to probírala. No nic. V cca 8 hod. nastupujeme my. Vysílám Ba vlevo na začátku terénu. Po cca 1min - haf haf haf....-1.osoba super. Běžím k Ba, chválím a hned posílám dál po levé straně. Vracím se na začátek a mírně postoupím po ose. Sluchem "rekogniskuji", kde se Ba pohybuje a po očku sleduji pravou část začátku terénu. Naprostá holina a když Ba ke mně přibíhá, úmyslně vynechávám tuto část a posílám ji kousek dál (proč by měla ztrácet čas prázdným terénem?). Běhá jak o život a my mírně postupujeme dál terénem. Po cca 5 min další haf haf haf .... 2. osoba uprostřed vlevo. Chválím a posílám Ba dál terénem, vlevo vpravo vlevo vpravo. Dosahujeme konce terénu a pak se vracíme. Docházíme k již hlášené 2.osobě, kterou (díky tomu, že zůstala na stromě) Ba opět označuje. Chválím ji a posílám jinam. Když dorážíme ke konci terénu (tedy na začátek), zastavuji Ba s tím, že končíme - celkem 2 osoby. Tam na kraji přece už nic není. Asi jsme v noci opravdu "prohráli" někde jednu osobu. 
Při vyhlášení výsledků se dozvídáme, jaký jsem PITOMEC. Noc byla dobře, ten chybějící byl v tom koutě, který jsem záměrně vynechával. Nakonec jsme získali díky 4 nálezům a docela slušné poslušnosti celkové 3. místo!!! Hned za K. Staňkovou a naší J. Dědinovou, které jediné našly všech 5 osob a měli ještě lepší poslušnost. Odjíždíme v 11 hod. domů plni zážitků a při vystupování si Jitka dává sakra pozor, abych ji pohár nevyměnil.
Zde pár
foteček

1.-4. 7. 2010
Na letošní MS IRO 2010, které pořádala ČR, jsme se s Babetkou nedostali (popravdě řečeno na účast na MS opravdu nemáme). Ale přesto někteří z nás byli účastni. Jako figurant na sutinách a nutno podotknout, že jsem se snažil nahradit zcela chybějícího oficiálního fotografa. Takže jsem strávil překrásné 4 dny pohybem na sutinách na trenažéru ve Chbanech. Po pravdě řečeno byl to skutečný zážitek, vidět některé týmy pracovat bez ohledu na to, jaké příšerné vedro od cca 10 do cca 17h. panovalo. Díky výborné pracujícímu týmu vč. rozhodčích vše fungovalo na 100%. Pravda, díky focení, jsem se do "díry" dostal jen asi 3x, takže jsem 99% času strávil na pražícím slunci.

7.-9. 5. 2010
Na začátku roku jsme si dali závazky a ty se musí přeci plnit. Mezi nimi bylo i pokus složit zkoušku stopaře podle RH-FB. Minulý rok, když jsme byli v Horní Stropnici na ICH 2009, jsme litovali, že nejsme přihlášeni na stopaře. Tak krásné louky byly velkou výzvou. A tak jsme ji letos přijali a k tomu jsme se přihlásili na zkoušku sutin RH-TB. Již ve čtvrtek 6.5. jsme odjeli do H.Stropnice s tím, že si ještě vyzkoušíme místní louky, zda Bagi nebudou moc vadit. Podle rozpisu jsme měli nastoupit v pátek ve 13hod na stopu (RH-FB), v sobotu v 8:40 na posluš. (RH-TB), v 10:40 na dovednosti(RH-TB), odpoledne v 16:40 poslušnosti(RH-FB) a v 18:40 dovednosti(RH-FB). Zakončit jsme měli v neděli speciálem sutin v 10:40 ((RH-TB). Skutečnost byla jiná: pátek v 8 poslušnost, v 10 dovednost, ve 13 stopa. Ostatní sobota a neděle beze změn - takže celé stopy už v pátek.
Ráno jsme připraveni na poslušnostech, které se nám v celku podařili. Díky veselému projevu, ale chybám v chůzi a pomalým reakcím získáváme 39b. Na dovednosti si Ba vybrala svůj podíl a díky skoku do dálky a špatným distancím (jakoby ignorovala středový kuželík) získáváme slušných 40b. Základ máme, jen tu stopu. Ve 13 hod. losujeme o stopy (já a 2 rakušané). První hoch z rakouska skončil na 1. lomu.  Jdeme jako 2., takže Bagi nasazuji ve 14 hod na základní čáru. Dlouhé hledání začátku stopy mi nepřidává na jistotě. Konečně se Ba chytá jasně stopy na levé hraně čtverce a vyrážíme. Stopa je i po 3 hodinách místy viditelná a Bagi od začátku má snahu táhnout. U prvního předmětu ji "zpomaluji" a pak pokračujeme přes všechna úskalí. Lomy si pravidelně ověřuje, předměty zaléhá. Až v předposledním úseku přicházím k předmětu jasně viditelnému, ale Ba o něj ani nejeví zájem, tak jej nechávám (asi není opravdu náš) a pokračujeme. Po cca 30 m je ostrý lom(20-30°), kterým se prakticky vracíme zpět na úroveň předchozího předmětu. Tam nalézá jiný předmět a jasně zaléhá. Přeci nejsme tak špatní, aby zaléhala cizí předměty - no řekněte. Pokračujeme dál, místy bažinou a už vidím cíl - osoba pod celtou. Bagi ji zaléhá a čekáme, až se vydýchá. Pak začně štěkat - KONEČNĚ!!! Celkových 20 min práce a získaných 160b. nám dává jistotu - SPLNILI JSME!!!!! DÍKY BAGI!!!
Jistě, asi žádným specialistou na stopy nebude, ale pro zábavu se stopám věnovat budeme i nadále. Jo a ten vynechaný předmět byl opravdu náš.  Největší radost jsem ale měl z pohledu na Ba, s jakou radostí stopu zvedá. Jasně na ní bylo vidět, že ji to zajímá, co bude dál, jaký bude další předmět, kdy bude ta osoba.
V sobotu pokračujeme od rána poslušností a dovedností k RH-TB. Obě disciplíny jsme potvrdili stabilním výkonem a ziskem 40b. v obou postupujeme do nedělních speciálů s jistým základem.
Vzhledem k tomu, že máme sobotní odpoledne volné, vyrážíme s Mílou (jojo, měli jsme tam doprovod) a pesany na "krátký" výlet. Výšlap na nedalekou Kuní horu. No řeknu vám, jít podle tur. značek, které nejsou, je někdy problém. Cestu a situaci pro jistotu kontroluji na zapnuté GPS. Když dorážíme zpět k autu, Míla má na svém krokoměru 9,5km (já dodatečně doma zjišťuji, že podle GPS to bylo 12km).
No k odpočinku Bagi jsme opravdu nepřispěli, ale takový je osud. Za ty "panoramata" to určitě stálo.
V neděli po zaslouženém odpočinku jsme v 10:40 nachystáni před sutinou v Trhových svinech. Rozhodčí nám oznamuje, že hledáme 3 osoby a máme na to 30 min. Na levé straně sutin nic Bagi nemá a po přesunu vpravo zabíhá do sklepa. Tady po chvilce (znáte to,kňourá a pak začne štěkat) označuje nález. Hlásím a rozhodčí nám dovoluje poslat psa dál. Figurant ale zůstává dál v úkrytu. Bohužel to bylo pro nás (Bagi) výzvou a tak se k téže osobě vrací různými cestami znova a znova. V jednu chvíli označí i výšku na konci terénu. Chválím ji a posílám dál na konec terénu, aby zadní část prohledala. Bohužel se opět vrací k 1.osobě. Po několika dalších pokusech a pochvale za označení téže osoby práci předčasně ukončuji. Bohužel nám 1 osoba chybí (za to tu 1. máme asi 4x). Získaných 124b. nám bohužel nestačí na splnění limitu. navíc si rozhodčí všimla zasunutého balonku v mé ledvince (já pitomec, alespoň kdybych ji zapnul). Vzhledem k tomu, že jsem ani balonek nepoužil, pro tentokrát se to obešlo jen významným napomenutím - příště bude DIS!!!

A tak z Horní Stropnice odjíždíme vcelku spokojeni - 6. místo mezi stopaři je přeci úspěch.
A několik foteček k 
dokreslení.

23. 04. 2010
Minulý týden jsme si přivezli další splněnou zkoušku, a tak jsme plni očekávání v pátek ráno dorazili k jednomu lomu nedaleko Mostu. Náš cíl - sutinové atesty MV HZS. Ráno v 9 proběhlo školení a registrace a od 10 nastupovali týmy (psovod a pes) k pěší tůře, kdy "oklikou dlouhou cca 1.6km" jsme přišli k sutiništi. Ve 14 hod se dostalo i na nás a po seznámení s prohledávaným prostorem jsme s Bagi začali. Od počátku bylo jasné, že se jí na červstvou sutinu moc nechce, nicméně po cca 5 min oznamuje na levém rohu nález osoby, která je pod ní někde zahrabána. Následuje pochvala a možnost dalšího hledání. Po dalších cca 10 min označuje přední pravý roh, kde je vidět zakryté okno vedoucí do sklepa. Hlásíme nález. Odezvou je nám oznámení, že jde o falešné značení - Bagi tvoje první. Přesto se domáhám svého a jelikož Ba již nic dalšího neznačí, ukončujeme práci. Bohužel s neuznanou osobou. V následujícím průběhu sledujeme z povzdálí práci dalších psů a zjišťujeme, že stejné místo označuje dalších 13 psů zcela přesvědčivě. Nicméně při závěrečném vyhodnocení je nám vysvětleno, že tímto oknem sice figurant vstupoval do sklepa, ale jeho umístění je o cca 8m vleno a prý mezi ním a tím zmíněným oknem je 5 uzavřených dveří. Hádáme se s examinátorem Hotovým, že tomu nevěříme, ale jakákoli diskuze není připuštěna. Naprostá většina psovodů, kteří "neuspěli" v denním speciálu odjíždí večer domů s pocitem, že tyto atesty nebyly dobře metodicky připravené a díky tomu, že nikdo z přípravného týmu neměl "ověřovacího psa", nebylo možné prokázat, kdo má vlastně pravdu. Ale posuďte sami, když značí 13 psů ze 16 stejnou díru, tak tam asi opravdu někdo je. Kdyby to označili 2, 3 psy, není pak o čem diskutovat, ale......
No nic - jeden pokus nám nevyšel.
Pozn. z celkového počtu 16 psovodů do 2. části denního speciálu postoupilo 6, kde ještě 2 neuspěli. Takže do nočních speciálů postoupili jen 4 a z nich nakonec atesty složili jen 2. - DOST HUSTÝ
Pár foteček 
zde.

 17. 04. 2010
V poslední době jsme se snažili potrénovat jak v Praze tak i na chalupě, abychom byli alespoň trochu připraveni. A nadešel čas zúročit naše úsilí. Proto jsme odjeli včera do Brna na cvičák KK Zetor, kde KZJ ČR pořádala mezinárodní zkoušky. Původně jsme se přihlásili na 2 zkoušky (RH-FLB a TB), ale pro velký počet účastníků nám bylo sděleno, že si musíme zvolit jen jednu. Volba padla na plochy (RH-FLB). Několik dní předem jsme dostali rozpis časů jednotlivých disciplím, takže jsme sice nemohli s volbou nic dělat, ale na druhou stranu - správný tým si musí poradit se vším. Začínáme s dovednostmi, kde jsme předvedli solidní výkon a 43b. bylo spravedlivě přiděleno. V poslušnostech už to bylo o poznání horší. Tady Bagi velice rychle poznala, že ať udělá cokoli, musím ji stejně pochválit. Všechny cviky byly nepřesné, pomalé, takže získaných 36b. bylo nakonec velmi dobrým oceněním. Začalo se pěkně oteplovat a nás čeká speciál ve 14 hodin, takže v "nejlepší době". Před odjezdem jsem Bagi smočil v nedalekém lomu a pak už jsme vyrazili. Je bezvětří a já začínám mít obavy, abychom nedopadli stejně jako ve dvou pokusech vloni. Rozhodčí nám vysvětlil terén a já si nastavil stopky na hodinkách na 10 min. Rozhodl jsem se, že si budu důsledně hlídat čas a postup terénem, abych byl v polovině terénu na 10. minutu. Zapínám čas, Bagi vyráží do terénu a po cca 2 min. štěká vlevo od osy postupu. Hlásím nález, pokládám ledvinku a po pokynu rozhodčího běžím za Bagi. Chválím a vracíme se k ledvince. Vysílám Bagi znova do terénu a ona s radostí vybíhá. Po chvíli se vrací ke mně a já ji vysílám zase na druhou stranu. Pravda, není to žádný úprk ale i "rychlý poklus" by měl být dostačující. "Jen šetři síly Ba, abys vydržela až do konce, terén je dlouhý." - říkám a zatím horko začíná ubírat síly na tempu. Postupuji po ose postupu, průběžně sleduji hodinky a skutečně se mi povedlo být v 10. minutě za značkou 150m. Pouštím dalších 10 min. a Bagi začíná štěkat, tentokrát vpravo cca 20m v hloubi terénu. Opět hlásím nález a rozhodčí se mnou běží k osobě, aby se přesvědčil, jak to tam vypadá. Po návratu na osu dávám Bagi pít a vysílám ji zase na opačnou stranu. Díky tomu, že místy byl terén prořídlý a vlevo se za hranicí začíná zvihat, vidím jak Bagi hledá daleko za terénem. Jak říkám, není to žádný trysk, ale udržuje si své tempo - inu vytrvalec. My postupujeme průběžně dál po ose, překonávám značku 250m. Cca 30m za ní vidím, že konec terénu je velmi řídký a Ba se pohybuje dalších cca 20m za terénem. Sleduji hodinky ale rozhodčí taky, a tak mi oznamuje poslední minutu. V tu chvíli nám fouklo do zad a vidím, jak to s Bagi trhlo, rychle se otáčí a (tentokrát) tryskem maže zpět do terénu, kde dorazí k osobě a štěká. Vidím, že je to cca 20 m za místem, kde stojíme. Hlásím nález a rozhodčí se už připravuje k běhu, jak jinak než ve dvojici se mnou. Tady jsem udělal obrovskou chybu a chválím Bagi už z dálky. Naštěstí jsem zachytil její "odchod ke mně". Poděkoval nám za výbornou práci a dohodli jsme se, že se vrátíme na začátek terénu, kde vyhodnotíme. Během cesty jsem, po domluvě s vedoucí terénu, udělal pro Bagi s jedním z figurantů "malé potěšení". Rozhodčí se tak rozčílil, postavil si mě do latě a jak mi vynadal (s překladem), to si do smrti budu pamatovat. CHVÁLIT PSA A ODMĚŇOVAT VŽDY AŽ PO UKONČENÍ!!! To byla sprcha, takhle to zkazit tomu psovi, až se mi málem udělalo zle. Uvědomil jsem si, že mě mohl taky "dis". No fuj - už NIKDY NIKDY NIKDY NIKDY
Celkových 165b. za speciál bylo výborných a nebýt mých chyb, jistě by to bylo veselejší. Tak se nám to nakonec povedlo a ziskem 244b. jsme složili zkoušku RH-FLB.


25. 02. 2010
Velmi dlouho jsme se neozývali. Bylo to díky velké zaměstnanosti a nepravidelným tréninkům. Přes zimu, kdy se prakticky nedá stopovat (a že letošní zima byla opravdu vydatná), jsme trénovali fyzičku a sutiny. A tak  s příchodem jara se objevili nové termíny různých zkoušek a závodů. Začíná nám hodně náročná sezóna. Jen tak namátkově: přihlásili jsme se během jara s Bagi na zkoušky RH-FLB do Brna, InterCup Humanity do H. Stropnice, ČP ploch a hlavně to chceme zkusit u atestů MV jak v sutinách tak i plochách. Tak uvidíme.

14. 11. 2009
No přátelé, řeknu vám, že se přiblížil okamžik pravdy. Po několika neúspěšných pokusech o zdolání zkoušky teréního vyhledání ZTV2 (většinou chybějící vítr) jsme nastoupili s Bagi k poslednímu pokusu. Alespoň pro letošek. Poslušnosti s drobnými chybičkami jsme zvládli za 92b. Následoval přesun na některý terén poblíž Louňovic. Tady byla zvolena pro den směsice mlází a porostů s ostružiním (samozřejmě že už bez plodů), tedy nic moc pro běhání. No a jak se dalo čekat, pro letošek asi "tam nahoře" došel vítr. Nastupovali jsme jako 2. První vyslání a údiv Bagi - fakt mám jít do toho roští?! Pak po chvíli úprk na druhou stranu terénu a nález osoby. Pochvala, návrat na osu postupu vyslání a po chvíli zase osoba. Takže oba "zadní rohy byly vykryty". Postupujeme tedy pomalu zpět terénem a po několika vyslání se za tím "hnusným porostem" ozývá Ba u další osoby. Prodírám se tady sám a osobu posílám na osu. Pak posílám Bagi z osy postupu vpravo, kde vím, že nevykryla část terénu. Tady se dost dlouho motá kolem "čehosi" a zjevně neví co s tím. No nakonec pár minut před koncem štěká. No ano byla tam osoba a pěkně "přisátá" ke kmeni stromu. Pochvala a oddych. Díky tomu, že jich tam víc už být nemůže, děkujeme.
Večerní (temný) průchod je sice umístěn do části s řídkým porostem (po levé straně) ale z části opět do hustého mlází (vpravo). Vzhledem k tomu, že ve tmě stejně nevidíte osobu, i kdyby byla v řídkém lese přilepená na kmeni, musíte vykrýt i tuto část. Bagi ale po několika krocích vbíhá do pravé části, kde je i na dálku zřetelné, že tam "něco" má. Její osvětlení lítá z jedné strany na druhou. Pak štěkne, ale je jasné, že chybně šlápla nebo se napíchla. Pak po několika minutách a vracení se na místo se ozývá štěkot. KONEČNĚ!!! Vrhám se za Bagi do mlází a utvrzuji se, že to vůbec nebylo snadné. Díky hustému porostu se pach z "výšky" rozlézá dost do stran a proto to dlouhé upřesnění.
Celkem jsme posbírali za speciály 183b. a díky tomu známku Velmi Dobrá.
Díky Bagi, fakt pěkná práce.

7. 11. 2009

 

 

Tak po více než roce jsme se zúčastnili zase výstavy. Tentokrát to bylo v Praze v Letňanech. Pravdou bylo, že jsme si slibovali slušné ocenění, protože nás (tedy Babettu) posuzovala finská rozhodčí. A protože víme, že se jim líbí více "atletičtější typy labradorů" šance byli. No pravda byla taková, že díky "štíhlejšímu hrudníku" a začínajícímu línání (to začalo dnes ráno) jsme získali VD. No jedno pozitivum tato výstava měla, paní rozhodčí byla ochotná k měření a posouzení chrupu, a tak máme oficiální míru 55.5cm a potvrzenu plnochrupost.

24. 10. 2009

Jen tak jsme si vyjeli na sever Čech, konkrétně do Hejnic. Tady se konal BohemiaCup v kategorii RH-FLB. Nastupovali jsme s vědomím, že si jdeme vlastně pořádně zatrénovat. Z doslechu vím, že zdejší terény jsou opravdu "hustý" - strmé kopce s nepřehlednými balvany. Tak jsme my "pražáci z rovinek" nastoupili. Žádné velké ambice jsme si sebou nepřivezli, spíš jsme to brali jako vhodnou příležitost k získávání zkušeností.
Poslušnost a dovednost jsme zvládli na velmi dobře a s výsledky 40b. a  45b. jsme popojeli k hospodě  poblíž speciálu. Dosti hnusné počasí  a bezvětří dávali tušit hodně náročné "prověrce" fyzičky a ochotě pracovat. Bagi nastoupila. Po chvílích honění "po place" nahoru a dolu, jsem si myslel, že musí mít rychle dost. Ale chyba lávky. Její ochota byla úžasná. Terén to byl fakt perfektní a pohled na toho tvorečka, jak tam v dálce běhá a hledá, byl nádherný.
Neodpustím si zamyšlení: je opravdu krásné sledovat loveckého psa při práci. Když se vám objeví na skalisku a vy v tichosti sledujete, jak tam stojí, napnutá a nasávající pachy. Pak vyrazí někam vpřed a po chvíli slyšíte v dálce štěkání....Co víc si přát.
Prostě 1. osoba - krásná práce. Při dalším postupu v jednu chvíli zmizela z dohledu a nebylo ji několik minut ani vidět ani slyšet. Ptal jsem se rozhodčího, zda nemohla někam zapadnout. Postupujeme tedy terénem, a pak jsem ji uviděl. Trápí se v dálce s nějakou "vejškou". Nakonec od toho utekla ke mně. A já práci ukončil. Problém totiž byl v tom, že mezi velkými balvany byl figurant. Bagi se k němu nemohla dostat ( v jednu chvíli prý i kňourala stojíc nad ním), pach se převaloval přes balvany - proto ta "vejška". A jelikož ví, že někde je "něco jednoduššího", uteče z toho, a pak se tam chce vrátit. Ale takhle to tady nefunguje, a protože jsem věděl, že ji tam hned nedostanu, ukončil jsem práci. Pár bodíků za 1. odobu jsme dostali, ale celkově jsme se vešli do 1. desítky. Tak snad příště.

 

12. 9. 2009

Abychom zakončili letošní "vodní sezónu", přihlásili jsme se k vodním zkouškám podle IPOR RH-WB. Jelikož jsme pořadajícím byli zde v Praze, asi bychom měli mít natrénováno. Ale jak to bylo opravdu? Nastoupili jsme vyzbrojeni plovacími vestami. Počáteční plavání bylo však pro nás rozhodující. Skok do vody se Bagi moc nepovedl, a tak si celých 600m neustále vyklepávala vodu z uší. Plavání "šlo stranou" a v jednu chvíli jsem si myslel, že se mi "náš drobeček" snad utopí. Po nekonečných minutách jsme dorazili ke břehu a všichni si oddechli. Během následujících chvil běháním se nám podařilo uši vyčistit, tak jsme pokračovali v dalších disciplínách zkoušky. Aportování plováku, přivlečení člunu a osoby bylo perfektní. Při donášce lana ke člunu se cca 5m před člunem otočila zpět a lano si obtočila kolem krku. Další povely k donesení by znamenaly ještě větší komplikace, a tak jsme tento cvik raději ukončili.
Dovednosti proběhly bez většího zaváhání, až.... Nojo, když už jednoho plavání bylo dost. Při ovládání na dálku sice ovladatelná byla, ale jen na vzdálenost cca 25m (předpis určuje 40). Prostě: směry byli zvádnuté dobře, jen už nechtěla plavat tak daleko. Ostatní cviky perfektní. No a kdo vymyslel dělat poslušnosti na závěr? Tady se projevila její "mladická nezkušenost" a únava. Jentak tak jsme prošli.
Celkově sice za uspokojivě, ale jsme rádi, že se vyrovnala s prvotními problémy. V poslední době se více a více prosazuje její bojovné srdíčko, které jí nedovolí cokoli vzdát. Díky Bagi.

 

15. 8. 2009

No to je BOMBA!!! Zúčastnili jsme se Českého Poháru ZTV - vrcholného závodu  záchranných plošných vyhledání dle ZTV2. Závod se uskutečnil na Spáleništi, a tak jsme se v pátek v poledne vydali i s paničkou (domácí paparazzi) na místo zahájení. V podvečer jsme ještě lehce potrénovali překážky, abychom nedopadli jako minule. Závod začínal nočním speciálem, který pískal Jarda Sedlák. My jsme si vylosovali 5, a tak jsme nastupovali někde kolem 23:30 hod. Terén nebyl příliž členitý, ale za to hustě zarostlý, rozdělený podél osou postupu v cca 4/5 šířky terénu. Bagetta celou dobu svižně běhala a ochotně do houští, jako by šlo o život. Během 5 min. našla v pravém zadním rohu osobu, kolem níž začal její "obvyklý tanec", než začala štěkat. Jelikož ale byla tma, rozhodčí nic neviděl a jen slyšel štěkání -výborně. Druhou osobu jsme "měli nalezenou" v zápětí, byla ve výšce na přístřešku. Slyšel jsem, jak Bagi škrábe pod stěnách, ale nic neznačila. Bylo to jasné! Po chvíli však odběhla někam do vzdálené tmy, slyším praskání větví a po chvíli další štěkání. Hlásím rozhodčímu a vyrážím za Bagi. Bože to je terén!!! - kdo to vymýšlel?. Motám se v hustém mlází, klopýtám, snažím se spěchat, ale Bagi je hluboko v terénu. Stále štěká!!! Po několika minutách dorážím na místo a chválím. Tak se vracíme na osu a já chci s Bagi odběhnout, aby se "vypachoval" terén vedle boudy. Když se tam chceme vrátit, končíme na limit!!! - 75b. za 2 osoby jsou super.
Denní speciál píská Edita Labíková  a nám tedy zbývají jen 2 osoby. Nastupujeme  ráno kolem 8.hod. Bagi vyráží a rychle nalézá "spodní osobu". Rozhodčí opět vidí její "tanec s 1. osobou", a tak nám pár bodů sráží. vysílám Bagi dál a pomalu postupujeme po ose. Tentokrát se vracet nesmíme, takže šetřím kroky a klábosíme s rozhodčí. Dozvídám se, že se ani tentokrát osoby nebudou vyprošťovat (jako v noci), takže i Bagi nachází ještě cca 2x stejnou osobu. Na rozdíl od jiných psů si to jen ověří a postupuje dál. Zhruba v polovině času se ozývá další štěkot - hlásím nález a běžím chválit. Odcházíme spokojeni se 70b.
Poslušnost jsme absolvovali jako jedni z posledních před polednem, kdy bylo neskutečné horko. A začínáme "skutečně dobře" - dálka=0. Na dalších překážkách už se to srovnává, a tak si nakonec plníme náš cíl - 80b.
Dlouhé čekání na výsledky a v cca 14 hod. se dozvídáme, že v součtu máme 225b. První byl Eda se Shainou, kteří jako jediní našli všech 5 osob (ale ta poslušnost!) a my s Bagettou 2. !!! BAGI DÍKY
Pár postřehů
zde.

8. 8. 2009

Téměř po měsíci čekání a mírných tréninků jsme se dočkali. Jedeme do Pelhřimova, opakovat pokus ve složení ZZP2. Poslušnosti tedy nebyly z nejlepších (mnoho drobných chybiček se prostě nasčítá) - 73b. Ale nejvíce si cením zvládnutí vysokého žebříku, tady se Bagi vůbec nechtělo, protože (díky špatné stabilitě) se už při výstupu žebřík s Bagi rozklepal a ona zvažovala každičký krok. Má hodně statečné srdíčko a boj nakonec vyhrála!!!
Na denním speciálu si vše vynahradila a s jistotou našla rychle a přesně všechny 3 figuranty. Postupujeme tedy dál se 115 body (ze 120).Terénem byla polovina statku "Peklo" nedaleko Pelhřimova - množství jednoduchých místností s přístupem ze zarostlého nádvoří. Do nočního speciálu jsme nastoupili už jen v 5.
Nočním speciálem byla druhá polovina uvedeného statku, kde v jedné místnosti byla osoba pod velikou ocelovou vanou (nádrží) a druhá osoba v díře rohu některé další místnosti (tedy bývalé). Před námi vypadli 3, a to nám přišlo jako DOST DRSNÝ (ze 13 startujících zbýváme jen 2 - sakra, proč já?!). Normálně se snažím být klidný a nepřemýšlet, abych neznervozněl. ALE CO TEĎ!!! POMÓÓÓC!!! - Tak jdem na to Bagi. Vypouštím a po několika vteřinách máme za sebou 3 místnosti a pak právě u té vany začal její obvyklý "tanec". Bylo jasné, že tady je a že se k němu chce nějak dostat. Utíkají dlouhé minutky, než začne stěkat - hlásím. Pochvala a jdeme dál. Ob jednu místnost vedle Bagi značí velmi rychle "spodek". DÍKY, DÍKY, DÍKY. Po pár minutách opouštíme prostor. Výborná práce.
Vím, že to takhle zní jednoduše, ale máme na čem dělat. Její "rychlost" značení není stále nejlepší. Tím se zatím dostáváme k ocenění jen DOBŘE.

Několik foteček zde

 

11. 7. 2009

Nedalo nám to, a tak chceme vodní zkoušky pokoušet dál. Proč ne?! Vždyť Babetta je přeci vodní pes a kdo jiný by měl prokazovat, že miluje práce ve vodě. Tak jsme cestovali až na Spáleniště (poblíž Přední Výtoně na Lipně), kam jsme se přihlásili na vodní zkoušku ZVP2. Oproti předchozí verzi zkušebního řádu se podstatně zvýšil požadavek na fyzickou připravenost psů, protože je v ní více plavání a tahání "neschopných surfařů, plavců a osádek člunů". Polsušnost je, alespoň pro Bagi, velmi náročná, protože všechny cviky se provádí na břehu podlíž vodní hladiny, tak udržet hyperaktivního vodního psa na souši je někdy zázrak. A proto jsme za ni získali jen 80 bodů. Dovednosti jsou prokázány několika různými aporty, při nichž pes plave pro různé "zapomenuté" předměty (tu někdo něco odhodí ze břehu, onde zase "nějaký šikula ztratí pádlo ze člunu"). Tady byla Bagi špičková a s velkou radostí se vždy vrhala do vody a přesně vše přiaportovala. Byla to radost ji pozorovat = šikulka malá!!! A nakonec, po několikerém plavání několika set metrů, musí s radostí a velkým elánem vrhat znovu do vody pro už zmíněné surfaře, plavce a člun s osádkou. Tady se nám do cesty připletlo molo, které bylo umístěno poblíž našich "cviků", a tak při jednom z nich si prostě Bagi chtěla "prověřit", zda molo není součástí nějaké hry. Všechny cviky nakonec zvládla, ale díky této chybě s molem jsme získali 175b. A tak jsme celkově opět neoslnili a s 255b. jsme zkoušku zdolali za Dobře.

Pár foteček jsme zíkali od našeho doprovodu a tak máte možnost je shlédnout.

20. 6. 2009

 

Pilně jsme se připravovali, abychom udělali průlom ve výsledcích našich posledních měsíců. Proto jsem se přihlásil s Bagi na zkoušku mezinárodní vodní záchrany RH WA. Dnes jsme se tedy zúčastnili u nás v Kunraticích na Olšanském rybníku. Všechno probíhalo podle plánu. Poslušnost byla "jako vždy s drobnými nedostatky" za 45b. a dovednost jsme zvládli za 43b. S docela slušnými výsledky ve vodních speciálech (za 175b.) jsme však dosáhli jen za "Dobře"

 

 

9. 5. 2009

Před nedávnem jsme si s Bagi sedli a pobavili se na téma - Co takhle vyzkoušet i cizí prostředí? Tak jsem nás přihlásil na Český pohár do Horní Stropnice na sut. vyhledávání, tedy RH TB.  Do jižních čech jsme odjeli už v pátek ráno, abychom "nasáli atmosféru"  a zatrénovali. Taky jsme si vyzkoušeli stopičky (to proto, že jsme měli doprovod - Endy). Díky losu jsme nastoupili na speciál v 11 hod. Terénem byla bývalá truhlárna, takže plovina byla pobořená dřevěná stavba se spadlou střechou a polovina bylo sutiniště z přilehlé budovy. Prostě podstatná část terénu, kde hledali naši mistři při loňskémm MČR ZP. No řekněte, není to výzva??? Bagi vyrazila na haldu, několikrát se objevila a nakonec zmizela - asi nadobro. Dlouho nebylo nic vidět ani slyšet. Pak jsem měl pocit, že slyším nejasné štěkání, ale bylo vytrvale přehlušováno běžícím agragátem. Hlásím nález osoby, ale rozhodčí, že nic neslyší. Já, že Bagi štěká a trvám na nálezu. a chci vypnout ten KRAVÁL. Ani náhodou a po dlouhých vteřinách rozhodčí posílá pomocníka, by se přesvědčil, jestli štěká. "Ano, ale slaboulince." - hlásí. Tak tedy jdeme k nálezu - na odvráceném úpatí haldy se vrtí ocásek, protože si Bagi odhrnula vstup do úkrytu, byla celým tělem u figuranta a štěkala v díře. Tak proto nebyla slyšet! Velmi dobře. Cože!!! Chceme víc, protože kolik sil nás stálo přesvědčení rozhodčího, že mám pravdu a slyším svého psa, i když jsou ostatní "hluší", to si zaslouží body navíc. No nic jdeme dál. Minuty ubíhají a zdálky vidím, že Bagi má další nález. Asi to bude výška, protože kolem toho "tancuje", odbíhá a vrací se několikrát. Po dlouhé chvíli slyším kňourání, tak urputně hlásím nález osoby. Rozhodčí čeká, Bagi štěká - zřetelně, a tak jdeme k ní. Cesta však vede jinudy, než šla Bagi, a když jsem u ní a chválím, chce najednou PAN ROZHODČÍ upřesnit, kde je nález. Tak velím, aby bagi ukázala, kde je osoba. Otáčí se a znovu štěká hned vedle mne na stěnu - VÝBORNĚ!!! Pak už nic do konce času neznačí, a tak odcházíme jen se dvěmi osobami a 128 body.
Odpolední a večerní poslušnost a dovednost hodnotil japonský rozhodčí. Naše "radostná" chůze, byla ohodnocena slovy: "Psovod při chůzi kroutí zadkem stejně jako jeho pes" a celkově nám cviky s mnoha drobnými chybami vyneslo 41b. Dovednost byla v celku dobrá, materiálu se Bagi trochu "obávala" a na distancích si zase chtěla odpočinout - 40b.
V celku jsem byl spokojen, na speciálu pracovala a běhala celou půlhodinu velice ochotně, bohužel nedošla do místa 3. osoby. Poslušnost a dovednost se stabilizují. Jistě, máme stále hodně co zlepšovat. Ale to už bude hračka! .......................... nebo dřina?

 

Pár foteček je na: http://www.ipor.zachranari.cz

25.  4. 2009

Asi tento rok bude dost náročný. Bagi je stále hravá, ale nějak se nám nedaří dotáhnout některé věci. Pár týdnů nazpět jsem nás přihlásil na ZZP2 (pro nezasvěcené, jde o zkoušku sutinového vyhledání 5 osob ve dvou terénech, přičemž 2. je v noci). Poslušnost nás docela uspokojila a 87b. i při špatném plazení a vysílačce, bylo fakt dobrým výkonem. Nastoupili jsme tedy k 1. speciálu. Bagi vyrazila a během několika vteřin hlásila 1. osobu (spodek pod sloupem). Výborně! Dohledáváme terén a přecházíme na 2. část terénu do 1. patra budovy. Tady důsledně dbám na to, aby Bagi nic nevynechala. Na některých místech byla i vícekrát, a tak postupujeme terénem, když tu Bagi přes halu proběhne jako splašená. Nechávám jí prostor, protože zjevně "cosi" našla v místnostech, kam nesmím. A začíná naše "obvyklé ověřování", takže Ba běhá chvíli ven, pak zpět a stále hledá cestu k osobě. "Tady je, ale kudy k ní?!" Po několika minutách se nakonec ozývá štěkot a upřesňujeme nález v šatních skříňkách. Opět pěkné a přesné, Bagi! Máme cca polovinu času a jsme na konci terénu. Tak se tedy vracíme zpět opuštěnými halami se zbytky výrobní technologie. Bagi nechávám opět "projíždět" každý kout. Stále ochotně a s radostí běhá, kam ji ukážu. No a jsme konečně na konci, resp. zpět na začátku terénu. I když zbývá necelá polovina času, ukončuji prohledávání. Jakmile mě vyslechne rozhodčí, začně mi spílat, protože jsme tam nechali osobu. ACH JO!!! Když mi ty vejšky ještě přesné nemáme a Bagi fakt o nic ani nezavadila. Škoda, tak příště.

9. 11. 2008

No řekněte sami, je možný letošní sezónu ukončit s nepovedenými zkouškami? Určitě ne! Tak vidíte. Proto jsme se s Bagi přihlásili na IPOR zkoušku RH TA - 1. stupeň sutinového vyhledávání dle mezinárodního zkušebního řádu. Kdyby ta Bageta jedna moc nepřemýšlela u nálezu, bylo by to za dobrý výsledek. No pravda, musíme přidat ještě v poslušnostech, dovednostech a ... Ale co, je pořád ještě malinká.

Pár postřehů od kolegů.

26. 10. 2008

Dnes se nám s Endy podařilo složit zkoušku sutinového vyhledávání mrtvých pachů (ZZPC). Přestože bodově ten výsledek není nic moc, bylo radost sledovat Endy, s jakou spolehlivostí si poradila se všemi nástrahami.

18.-19. 10. 2008

Po nedlouhém přemlouvání jsme se s Babettou vydali na další delší cestu. Tentokráte až do Ostravy na Memoriál Oldy Dvoroka (ZZP2). Cestou se tentokráte nic nestalo. Jo pardon, jenom nám upadl výfuk. No nic, tak dál. Speciály se odehrávaly na sutinách ve Vítkovicích - moc fajné a poslušnosti na místním cvičáku. Bagi při tréninku měla problémy s výškou. Je zvyklá se o překážku opřít, ale tady se s ní sklápěla, tak se jí raději vyhýbala. Při zkoušce to byla katastrofa - dálka, výška a vys. žebřík = 0.  V denním speciálu přeběhla osobu a v noci jsme zcela záměrně vynechali figuranta ve výšce. To opravdu v posledních trénincích řešíme, protože na Bagi je poznat, že tam ta osoba je, ale ona zatím nemá trpělivost dohledat zdroj. Fakt máme přes zimu co dodělávat.
Ale abych jen nehanil. Bagi byla věkem téměř nejmenší a nejméně zkušená. I tak jsme skončili na pěkném 8. místě. Podobné problémy totiž měli i daleko zkušenější.

5. 10. 2008

Čas od času si s rodinkou uspořádáme výlet. Tak jsme s holkama vyjeli na Kokořín. Počasíčko bylo super a výlet se povedl. Do hospůdky jsme přišli trochu pozdě - asi po zavíračce. Ale domácí tvrdili, že den před tím tam byla pěkná zábava.

No podívejte se sami.

19.-21. 9. 2008

Nedalo nám to a ve čtvrtek 18.9. jsme vyrazili na mezinárodní zkoušky IPOR (a mistrovství Slovenska) do Donoval. Kromě toho, že jsme neměli funkční zadní dveře (zaseknutá klika), takže psi nastupovali do vozu středem, a zvládnutí malého požáru na místě řidiče se během cesty nestalo nic neobvyklého. Před půlnocí jsme našli hotel Donly - kancelář, bufet a všechno ostatní pro účastníky. Spánku bylo poskrovnu, neboť s Babettou jsem už v 7:30 měl nástup na losování stop (RH FB). Jdeme 2. a začínáme v 9, tak to stihnu snídani. Jsme připraveni a rozhodčí (Pavel Šabacký) nám ukazuje start. Bagi výborně nasadila, vyrážíme. Není to její obvyklý úprk za stopou, jako by jí někam utíkala, ale po několika desítkách metrů se drží - falešné stopy. Hvizd rozhodčího nám snažení ukončil. "Co se stalo, proč je konec?", ptala se Bagi. Plochy stop probíhaly na pastvinách, kde ještě před několika hodinami brouzdalo stádo cca 100 ovcí. Ty pachy byly prostě silnější než ta stopa. A taky to tak vypadalo - co krok to "bob". Zase další zkušenost.
Zbytek pobytu jsme trénovali, vč. stop, které již při 3. pokusu byly velmi dobré.

Něco málo postřehů zde.

9.-14. 9. 2008

Po několika dnech, věnovaných práci a odpočinku, jsme se začlenili s Babettou mezi účastníky součinostního cvičení Rescue Patrol 2008. Tentokráte se vše odehrávalo v Příbrami a okolí. Babettu jsem si vzal, aby trošku "přičichla k praxi". Spolu s kynology z naší ZBK a dalšími, kteří se k nám přidali, jsme vytvořili vyhledávací tým, který byl nasazován průběžně téměř do všech simulovaných zásahů. Že to bylo fyzicky i psychicky náročných 5 dní svědčil program jednotlivý dní:
- 1.noc - noční pátrání po cca 17 osobách v prostoru Svaté hory
- 2.den - pátrání po pohřešovaných osobách v areálu bývalého mlýnu po výbuchu plynu, následuje pátrání po pohřešovaných osobách " v obci postižené přívalovou povodní". Na tento zásah byla vyhražena doba mezi 2 vlnami - cca 90 min.
- 2. noc - pátrání po osobách při důlním neštěstí (90min.), následované rychlým zásahem u rybníka (90min.) a zakončené pátráním po cca 15 osobách v prostoru skalního útvaru v lese (90min.).
- 3. den - největší zásah - srážka vlaku s autobusem, cca 80 zraněných a pohřešovaných osob. Do této akce byla zapojena i Příbramská nemocnice, kam byli "nejvážnější případy" sváženy.
- 3. noc - simulace několika zásahů ve městě s muslimskou nemocnicí. Akce probíhala tak, že všechny záchranné týmy se soustředili před branami města a do města byly vysílány částecné zásahové malé týmy.
- 4. den - cvičná evakuace školy, v níž jsme ubytovaní (cca 600 dětí). Krátce po 8. hod vyhlášení evakuace všech žáků a personálu. Ukončení s dodatečnou prohlídkou kynologů se psy v 8:30. Následovaly ukázky výcviku psů během branného dopoledne. Po obědě pátrání v lesním prostoru se skalním útvarem po cca 16 osobách.
- 4. noc - letecké neštěstí, pád letadla na osobní vůz na letišti v Přibrami. Následuje součinnost dvou zásahových týmů při důlním neštěstí.
- 5.den - výměna zkušeností mezi týmy a zkouška polygonu
Jelikož byla Babetta nejmladším psem, byla nasazována jen v některých situacích. Mojí hlavní náplní byla koordinace kynologů s ostatními záchrannými týmy. I tak to byla výborná zkušenost pro nás pro oba.

Zde vzpomínkové fotovidea a podrobný popis kolegy Martina Brandnera.

23.-31. 8. 2008

Z dovolené jsme se přesunuli na soustředění do oblíbeného Slavětína nedaleko Dačic. Čekalo nás 7 dní tréninků stop, plošného a vodního vyhledání. Neopomněli jsme vše prověřit i v noci. Do našich řad se začlenili i účastníci z jiných ZBK (Ostrava, Plzeň, Pardubice), čímžto zpestřili výcvik a dobrá byla i výměna výcvikových zkušeností. Díky všem.

Několik  foteček zde.

9.-16. 8. 2008

Ihned po "Železňákovi" jsme odjeli na odpočinkovou dovolenou do jižních Čech. Pravidelně již jezdíme do kempu v Chlumu u Třeboně. Díky velmi slunečnému počasí jsme většinu času strávili na nedalekých pískovnách a vykonali pár výletů.

Trochu jsme i fotili.

9. 8. 2008

Přesto, že jsme slíbili klid, nedalo nám to.  Tak jsme se dnes zúčastnili "Železného psovoda". V nejnáročnější kategorii 3 ( 1 km plavání, 10 km na kole a 10 km běh) se nám s Babettou podařil "husarský kousek". Splnili jsme limit 150 min. a v celkovém pořadí jsme skončili na 3. místě.
Ale po pravdě to bylo hodně náročný, hlavně pro Bagi. Přeci jenom je to ještě mladý pes. Po plavání to vypadalo, že Bagi bude po zbytek závodu vyklepávat vodu, ale během prvních 5 km okruhu se vyrovnala a docela i ochotně běžela vedle kola. Přestože nás všichni předjeli, s Bagi jsme to při následných 2 kolech běhu dohonili a dostali se do tempa. Celkový čas vypadá dost "napnutě", ale to i díky přestávkám mezi jednotlivými částmi. A tak 2 min. občerstvení při každém kole se nám málem vymstily.

Záběry pro připomenutí zde.

27. 7. 2008

Tento víkend jsme si udělali výlet. Žádná velká túra, ale okolí Živohoště je taky fajn. Pár hodinek strávených v lesích a u vody prospěje každému. Snad i nám.

Několik foteček zde.

20. 7. 2008

Po několika týdnech zdánlivého odpočinku jsme načerpávali síly na plánované soustředění. V pátek 4.7. jsme jen s Bagi dorazili na Spáleniště, kam jezdíme již několik let. Endy si totiž v úterý před odjezdem "vyrobila" zánět zápěstí, a tak na veterině "obdržela naprostý klid alespoň na 10 dní". Tak tedy odpočívala. No a my si trochu hráli "na stopy" a honili se v lesích. Od neděle bylo zataženo a dost pršelo, takže na původně plánovaný trénink vodní se vůbec nedostalo. Jen v pátek bylo jasno a 35° ve stínu!!! No a co myslíte, že jsme dělali? Zkoušky přece. A jaká je nejlepší v takovém parnu, přece stopa. Tak jsme se přihlásili i my . Bagi v tom horku sotva dýchala, ale zvládli jsme to nakonec. Vlastní stopa byla dost dobrá, jen se Ba nedostávalo trochu soustředění na některých lomech a hlavně jí došel dech na štěkání osoby na konci. Radost měla, to bylo na ní vidět, ale půlminutka čekání se rozhodčímu jaksi zdálo dost. No "Uspokojivě" není sice nic moc výsledek, ale platí taky. Udělala mi dost velkou radost, protože za těch podmínek to byl výkon "nadlabradoří".

Já tedy neudělal ani jeden snímeček, ale k pár jsme se dostali.

 

31. 5. 2008

Je konec května, a když se ohlídnu - no docela dobrý měsíc! Dvě splněné zkoušky a výstava - a to vše s Babettou. Pro uvolnění jsme na závěr spolu vyjeli na soutěž tříčlenných družstev Junior Cup v Hradci Králové. Překonali jsme počasí (vedro, že by jeden padnul), sami sebe a dokonce i ostatní. Spolu s Luckou Dlouhou (Andra) a Dášou Hňoupkovou (Judy) jsme prošli všemi disciplínami: poslušností, první pomocí, přímým označením, plošným a teréním vyhledáním, testem a na závěr naši psi výborně obstáli i při hromadném dlouhodobém odložení. Tak jsme si mj. potěžkali putovní pohár, který byl určen pro vítěze. Díky Bagi!!!

Pár foteček zde.

 

24. - 25. 5. 2008

To byl ale víkend! V sobotu jsme jeli na výstavu do Litoměřic. Nad očekávání jsme dopadli velmi dobře. Rozhodčí, pí. Jokisilta H. z Finska, se BAGI velmi líbila a jen díky momentálnímu línání srsti se nedostala se do nejužšího výběru o tituly. Přesto jsme si odvezli známku VÝBORNÁ.
V neděli jsme nastoupili ke zkoušce sutinového vyhledání dle NZŘ - ZZP1. Týden radostných tréninků překážek se vyplatil. Na poslušnosti jsme získali 93/100b!!! Ti, co nás viděli minulý týden, určitě žasli nad změnami. Prakticky: "Ještě se zbavíme bázlivosti na vysokém žebříku a je to." Ale po pravdě řečeno, pořád máme co zlepšovat. Na speciálech se asi už projevila celková únava. Chuť celý terén proběhat nechyběla, ale u poslední osoby nepochopitelně místo štěkání, tázavé pohledy, kňourání. Nakonec i štěkala, ale 170b. mluví za všechno. Tak i tentokrát DOBŘE, za 263b.

17. 5. 2008

 

Zase jeden den, který dopadl pro Babettu dobře. Podařilo se nám složit zkoušku dle NZŘ - ZTV1. Podle slov rozhodčí, to byl nejtěžší terén pro tuto zkoušku, který jsme mohli vybrat. Původně lehké prostory bývalého ovocného sadu s pár křovinami se během několika týdnů a v posledních dnech i vydatnými lijáky proměnil v hustě zarostlou "buš" s asi 1m vysokými travinami a kopřivami. Nejen díky vysoké trávě, ale i díky bezvětří se pachy držely jen u figurantů. Byl jsem rád, že Bagi "lítala" celou dobu, kam jsem ji posílal. Na konci měla sice jazyk dlouhý jako celé tělo, aby se zchladila, ale dobře to dopadlo. Největším překvapením byla její "odkládačka" uprostřed 2. speciálu - ustlala si na rozložené dece. Ale naštěstí jsme zdárně pokračovali, dřív než došla trpělivost rozhodčí. I tak máme stále co zlepšovat, protože naše poslušnost je dost hrozná - žebříky. Bohužel všechny zmíněné nedostatky se projevily při hodnocení. Výsledek byl ale dobrý - DOBŘE, za 251b.

 

 

27. 4. 2008

Pár foteček z dnešního tréninku v Milovicích v sekci Fotoalbum - BAGI.

20. 4. 2008

Dneska Babetta složila zkoušku podle IPOR RH-FLA. Jde o plošné vyhledání pohřešovaných osob v plochách. První osobu nalezla po několika vteřinách a díky výbornému vykrytí terénu a ovladatelností si našla na druhé straně terénu i druhou osobu. Výborným speciálem (193b.) se tedy uvedla, avšak její hravost se projevila při pošlusnostech, neboť její poskakování působilo dost legračně. Rovněž "odkládačky" nebyly z nejlepších. A tak celkový součet 268 b. nás umístil těsně pod známkou velmi dobře.

Pár foteček k nahlédnutí.

9. - 14. 3. 2008

Tak jsme se přece jen dočkali!!! Náš letošní lavinový výcvik proběhl v Železné Rudě na Šumavě. Ještě pár dní před odjezdem jsme byli ujišťováni, že nad Rudou je dost sněhu, ale na vlastní oči jsme se přesvědčili, že opak je pravdou. V pondělí bylo výborné počasí - slunce nám přálo celý den. Od úterka se situace výrazně změnila. Tak jsme alespoň absolvovali několik plošných vyhledání, výlet na Čertovo jezero a dvojí trénink na místním kynologickém cvičáku. První z nich byl v průtrži mračen, takže jsme si vyzkoušeli naši i psí odolnost. V pátek od brzkého rána hustě sněžilo a v poledne jsme naměřili cca 10 cm. Úderem 12 hod. se chumelenice proměnila v liják a během hodiny nebylo po sněhu ani památky.

Několik vzpomínkových foteček.

8. 3. 2008

Dnes jsme se s Endy pokusili o složení zkoušky ZZP-C. Jde o první možnost ve specializaci Cadaver. Bohužel nám však štěstí nepřálo. S Endy jsme prohledali téměř 1/2 terénu, výborně se vypořádala s "negativy", kterých bylo v terénu požehnaně. Pak předpisově označila místo, kde, jak jsme se dozvěděli, vůbec nic nebylo. Prostě "falešňák". K místům s uloženým skutečným vzorkem jsme se vůbec nedostali. Po ukončení 1. průchodu speciálem, jsme měli možnost tréninkově vyzkoušet, kde došlo k chybě. Tady přesvědčivě obě místa se vzorky označila. Škoda, někdy stačí jít jinak terénem. Máme se stále co učit. Pár foteček díky dokumentaristovi Renatě zde.

8.  2. 2009

Tak vám řeknu, že jsme loňský rok zakončili "upatlanejma" zkouškama a jak si určitě mnozí vzpomenou, mluvil jsem o tom, že to teda bylo naposled. Příště už jen samé pěkné výsledky.

No a přeběhl rok a nastal čas. Teď si nemůžu ňááák vzpomenout? Dali jsme si s Bagi vůbec nějaké předsevzetí?! Určitě. A abychom to podpořili, tak jsme přes zimu hodně pilovali všechno možný. Dneska jsme absolvovali IPOR zkoušku RH-TB. Začali jsme dost dobře - poslušnost 43b. Úžasně šlapala a jen díky "skratu" u vysílačky jsme nevybočili z normálu. Parádní cvik při dovednostech "distance" se nám "taky poved", takže - dovednost 38b. No a chystali jsme se na nejlepší kousek-speciál. Bagi vyběhla a po pár vteřinách už měla 1. nález. Počkejte - a už štěká. Následuje pochvala a pokračujeme dál. Po několika chviličkách další nález. Počkejte, ještě počkejte, no nespěchejte, vždyť zaštěká - tak někdy příště. Opět alespoň trocha pochvaly a vysílání k další práci. No je to možný? To je ale šikovný pejsek. Už ji vidím, jak nasává z vrchu a škrábe se po zdi. To bude někde nahoře. Zabíhá za domek, že by byl z druhé strany? Už je to jasný!!! Překrásná práce nosem. Chviličku počkáme, ještě počkáme, ještě chvilku, pak další.... Co děláš u mě?! Koukej padat zpátky a alespoň jednou štěkni, prosím, sím, sím..... Konečně alespoň zakňourala. To byl ale "výkon" - 142b.

No fakt jsme začali super! Jestli my jsme fakt nazapomněli na to novoroční předsevzetí?

18.-20. 1. 2008

 

 

 

 

 

Po delší době jsme s Bagi byli účastni na lavinovém soustředění na chatě Yetti v Peci p. Sněžkou. Bohužel nám zcela nepřálo počasí. Přestože podle kalendáře je střed zimy, celý víkend pršelo jako na jaře.

Pár vzpomínkových foteček zde.

23. 9. 2007

Dnes jsme s Bagi úspěšně složili zkoušku RH-E (základní dle mezinár. zkušebního řádu IPOR). Bagi předvedla výborné vyhledání a označení osoby v terénu (97b. ze 100), jen kdyby jí páníček ve zbrklosti nepokazil poslušnost (90b. ze 100), byl by výsledek výborný. Ale i Velmi Dobrá je pěkná. Díky Babetko. Inu máme další práci, začínáme s mezinárodními zkouškami.

No a jako obvykle zapracoval malý paparazi..

14. - 16. 9. 2007

Aby nám nebylo smutno, zastavili jsme se s Endy doma pro Babetku a pár věcí na koupání. Během několika minut jsme uháněli na další soustředění, tentokrát vodní na pískovně v Kolíně. Díky obrovské zácpě na výjezdu z Prahy jsme "nabrali" takovou sekeru, že jsme v pátek vodu rovnou vypustili a jeli se ubytovat na cvičák. V sobotu jsme "promrskali" poslušnost, plochy a hlavně před polednem vodní přípravu. Díky silnému větru byly na hladině až 20cm vlny - vysloveně ideální podmínky pro trénink mladých psů. V neděli dorazila rozhodčí, a tak nám nezbylo, něž se účastnit vodních záchranných zkoušek podle NZŘ. Bagi absolvovala ZVP1 a nebýt jejího temperamentu (nepřesnosti při poslušnosti), byl by výsledek výrazně lepší. Ale i tak jsem to spolu zvládli.

Několik postřehů tady.

11. - 14. 9. 2007

Není nad to, když si člověk trochu v práci odpočine. A pak hned rychle s psíky do další akce. Tak tomu bylo i u nás. V úterý po poledni jsme se naložili s Endy a naší kamarádkou Renatou K. (choďačka Dara) do auta a putovali na součinostní cvičení Rescue Patrol 2007. Základnou byla tělocvična v České Kamenici, odkud jsme vyjížděli k mnoha simulovaným zásahům. Stejně jako vloni bylo cílem prověřit připravenost záchranných týmů a souhru při likvidaci různých pohrom (srážka vlaků, pád letadla, hořící budovy, ztráta dětí dětského tábora aj.). Po několika náročných denních i nočních zásazích jsme neradi předčasně opouštěli závěrečný rej záchranářů. Endy i Dara obstály velmi dobře. Mimo jiné i díky jim byli nalezeni vždy všichni figuranti.

Pár vzpomínkových foteček zde.

25. 8. - 1. 9. 2007

Po několika dnech "odpočinku" následovalo soustředění ve Slavětíně u Slavonic. Tady jsme zkoušeli "stopy", plochy a trošku i hledání v sutinách. Ve dvou dnech jsme zajeli na nedaleký rybník, kde jsme prověřili hlavně naši odolnost. Ty dny bylo zrovna sice bez deště, ale zataženo.
Bagi se rovněž připravovala na zkoušky OVVR, kterých se účastnila 31.8. Příprava se vyplatila, neboť vše zvládla na 1. Nezapře v sobě lovecké plemeno.

Několik fotek zde.

 

 

22. - 25. 8. 2007

S Endy jsem se zúčastnil Mezinárodního setkání kynologů USAR týmů z několika zemí Evropy. Jednalo se o závod 2 členných družstev (spolu s námi v družstvu Eva Vošmiková se svojí výmarkou z liberecké ZBK). Během 2 dnů každý absolvoval denní a noční speciál s dohledáním 4 osob. Našemu týmu se podařilo nalézt všechny pohřešované osoby, ale vzhledem k tomu, že bylo vyžadováno přesné označení nálezu psem, nebyla nám nakonec uznána 1 osoba. Endy si totiž při nočním speciálu u druhého úkrytu lehla, čímž jasně dala najevo "Tady vedle mne je za tou stěnou, mám hotovo, tak dobrou.".

Pár foteček je tady.

21. 7. 2007

Před: S Bagi pojedeme na výstavu v Mladé Boleslavi. Tak uvidíme, jak ji "vycení" zde.

 

 

Po: Kdybychom tam nejezdili, ušetřili bychom si dobrou náladu. Pan rozhodčí nám Bagi zhodnotil jako všemožně výbornou s výborným předvedením. Nakonec ji ale ocenil na VD. Bagi byla přepadlá a dlouho nám trvalo ji vysvětlit, že se i toto stává a že není všem dnům konec (a rozhodčích je taky dost) a raději se jdeme vykoupat.

 

 

7. - 15. 7. 2007

Absolvovali jsme výcvikový tábor na Šumavě, který pořádala naše ZBKP. Účast na letním soustředění na základně jihočeské brigády na Spáleništi měla být završena složením zkoušky RH-E. Bagi byla nadšená a svojí hravostí udivovala rozhodčího. Bohužel však při závěrečné disciplíně - vyštěkání figuranta - se zřejmě "něčeho" lekla a k figurantovi se odmítla přiblížit. Takže nám nezbývá, než se o tuto zkoušku pokusit na podzim.
Během celého soustředění nám však stále pršelo. Jedinou výjïmkou byla prostřední neděle a den odjezdu.
Několik záběrů z výjimečných chvil bez deště
zde

25. 6. - 1. 7. 2007

V tomto období probíhá MS záchranných psů v Rakousku. Držíme všem našim účastníkům palce a věříme, že v obroské konkurenci budou úspěšní.

Podrobné info o průběhu jsou zde.

13. 6. 2007

 

Společně s kolegy ze ZBKP jsme se s Endy zúčastnili Běhu Terryho Foxe, pořádaného v Kunratickém zámeckém parku. Závod odstartovala pomocí cvičné pistole naší brigády paní Dana Zátopková. Po vlastním běhu jsme provedli pro veřejnost ukázku výcviku záchranných psů. Několik desítek diváků poděkovalo potleskem a děti si mohli s našimi psy v závěru pohrát.

Několik foteček od našeho zpravodaje je tady.

7. - 10. 6. 2007

Právě jsme se vrátili z vodniho soustředění od Knížecího rybníku u Tábora. Bagi vyváděla jak pominutá - inu voda je její druhý domov. Endy rozvážně přistupovala k plnění úkolů, ale jakmile šlo o něco ve vodě, pěkně se "odvázala". V sobotu se Endy úspěšně účastnila zkoušek ZVP2 a následně v noci ZVP-N. V obou případech podala velice pěkné výkony a zkoušky složila na výborně.

Foto dokumentace ze soustředění tady.

2. 6. 2007

Naše účast na Poháru prezidenta SZBK. Díky skrytým dokumentaristům jsou k vidění některé záběry zde.

26. 5. 2007

Dnes byla Bagi předvedena na klubové výstavě na Konopišti. Ve třídě mladých byla oceněna jako "Výborná" bez pořadí. Spolu s ní se prezentovala i sestřička Beckie, která byla taky "Výborná" a dokonce postoupila do užšího kola o vitěze třídy mladých.
Kousek od nás byl náš "táta" TOBI, tak jsme se s Beckie šli za ním podívat.

Pár fotek z výstavy je k vidění tady.

19. 5. 2007

Dnes jsme byli s Bagi na výstavě v Litoměřicích. Na ploše výstaviště bylo několik kruhů a v č. 16 se předváděli labradoři. Nejprve psi pak fenky. Bagi byla posuzována v otevřené třídě s hodnocením V1 a titulem CAC. Po předvedení s dalšími fenami ostatnich tříd získala CACIB a v hodnocení o nejlepšího labradora (BOB) skončila 3. "Jsem malá, ale šikovná...."

Fotky z výstavy jsou zde.

14. 2. 2006 (14:00) - Valentýn

Narodila se Babetta Bohemia Karl (Bagi). Už od začatku je videt, že je "poděs". Po několika dnech, jak začala štěňata chodit, Bagi byla jedna z prvních, která musela všechno prošmejdit, zkontrolovat. označit..... Od prvnich krůčků bylo znát, že bude velmi kontaktni jak s lidmi (i cizími) tak i se psy.

Fotečky z ranného dětstvi hop.